Ve třetí části jsme pojednávali o součásti věci. Ruku v ruce s tím jde příslušenství věci.
Na rozdíl od součásti věci je příslušenství ta část, která se dá od věci oddělit aniž by došlo ke znehodnocení věci hlavní; nicméně stále s ní souvisí a většinou kopíruje práva a povinnosti týkající se věci hlavní.
Nový občanský zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) v § 510 uvádí definici takto: Odst.1 – „Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.“
V současné době také panuje více rozdílných názorů na to, co se stane s příslušenstvím bytu při jeho převodu a zda-li musí být vždy uvedeno v kupní smlouvě. Paradoxně nejvyšší soud ČR v jednom judikátu uvedl, že příslušenství musí být vyjmenováno a musí být smluvně vyjádřena vůle jej rovněž převést a při jiné příležitosti zase uvedl, že příslušenství je převedeno i když to není uvedeno v kupní smlouvě. NOZ to upravuje jednoznačně. Odst.2 § 510 NOZ, uvádí: „Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství.“
Pro výklad toho, co je či není příslušenství se bude používat i ustanovení § 511 NOZ: „Jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věci, posoudí se případ podle zvyklostí.“ Dle této definice tedy bude záležet na „zvyklostech“. Konkrétně tyto zvyklosti budou nejspíše opět na posouzení soudu.
K nemovitostem se dále váže § 512 NOZ: „Je-li stavba součástí pozemku, jsou vedlejší věci vlastníka u stavby příslušenstvím pozemku, je-li jejich účelem, aby se jich se stavbou nebo pozemkem v rámci jejich hospodářského účelu trvale užívalo.“
Tento článek ukončil sérii o definici pojmu věci v NOZ. Další týden se ve stručnosti podíváme na sousedské vztahy, jelikož NOZ se této problematice věnuje opravdu zevrubně.
Updated/Aktualizováno: 24 září, 2024,