Jak předešlý díl, ve kterém jsme rozebírali sousedské vztahy uváděl, nový občanský zákoník (NOZ) upravuje tyto vztahy poměrně zevrubně. Kdybychom se v našich krátkých příspěvcích měli věnovat jen této problematice, nejspíše bychom u ní zůstali ještě několik týdnů. Pojďme si v tomto bodě tedy shrnout ty nejdůležitější body a na zbytek se už každý bude muset podívat do NOZ.
Pokud spadnou sousedova jablka na Váš pozemek, patří Vám.
Častým problémem je padání ovoce jednoho souseda na pozemek druhého a dožadování prvního, aby mu druhý umožnil vstup na pozemek za účelem sklizení úrody, posbírání padlého ovoce atd. NOZ to vše dává na pravou míru. § 1016 NOZ odst. 1 uvádí: „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.“ Pokud si tedy soused nedokáže zařídit, aby jeho ovoce padalo na jeho pozemek, například vhodným zkrácením větví stromu, včasným očesáním stromu, nemá na ovoce spadlé na zahradu souseda nárok. NOZ ovšem myslí i na situaci, kdy by tento postup mohl vlastníka pozemku obtěžovat a dává možnost vlastníkovi strom souseda zkrátit tak, aby větve sousedových stromů nepřesahovaly do jeho pozemku. Toto se týká i toho když se sousedův strom rozšiřuje svými kořeny pod Vás pozemek a vytrhává Vaší pracně položenou dlažbu. I tehdy je možné zkrátit kořeny stromu, byť Vám strom nepatří. Odst. 2 a 3 § 1016 to uvádí takto: „(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3)Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.“
Představte si jinou situaci. Uděláte si krásnou zahradu s bazénem a jeho solárním vyhříváním, lehátka, kde se rádi sluníte a opalujete, no zkrátka pravou idylku. Najednou přijde soused a rozhodne se udělat si živý plot z tújí a vysází Vám 3 metrové túje rovnou u plotu. Stín z těchto tújí Vám přikryje celou zahradu a slunění je konec. Zde Vás naštěstí NOZ také ochrání. Jednak dle § 1013 odst. 1 NOZ se musí soused zdržet takového jednání, které Vám nepřiměřeně omezuje užívání Vašeho pozemku – a stín je tam konkrétně také jmenován – a také dle § 1017 máte právo požadovat, aby soused tyto stromy ani k plotu, který s ním sdílíte, nesázel. Pro stromy, jejichž obvyklá výška dosahuje více jak 3 metry, stanovuje zákon taktéž 3 metrovou vzdálenost od sousedního pozemku, pro stromy menší pak 1,5 metru.
Co se sousedovým živým plotem?
Dle § 1019 máte i nárok na to, aby soused upravil svou stavbu tak, aby na Váš pozemek nestékala voda či nepadal sníh z jeho stavby. Pokud by však voda stékala přirozeným způsobem, nebo tekla k Vám vlivem toho že tam pramení, či v důsledku deště nebo oblevy, není to možné požadovat. To se ale samozřejmě nevztahuje na situace, že když má soused rozbitý nebo nevhodně položený okap a vlivem toho k Vám teče voda když prší. Tehdy je možné výše uvedený § pro tuto situaci použít. Co více, pokud soused nesjedná opravu a Vám vznikne vlivem toho škoda, máte nárok na odškodnění.
Další paragrafy NOZ se věnují situacím, kdy se vlastník jednoho domu rozhodne vybudovat si například zateplení, které ale bude zasahovat již do vašeho pozemku, nebo tématům jako společný plot, rozhrady, či nezbytná cesta. Sousedské vztahy jsou upraveny až do § 1044.
Updated/Aktualizováno: 24 září, 2024,
Když bude chtít soused opravovat svoji nemovitost nebo chodit po našem pozemku, musíme mu to dovolit a můžeme žádat finanční kompenzaci?
Děkujeme za dotaz. Na tuto situaci pamatuje NOZ v par. 1021 a 1022, kde se mimo jiné stanoví: „Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.“ Obdobné je to v případě opravy a údržby stavby. Bude tedy vhodné si se sousedem odsouhlasit stávající stav pozemku, způsob uvedení do původního stavu, či náhradu případné škody a dobu, po kterou bude tímto způsobem pozemek užívat.
Pokud k tomu budete mít nějaký další dotaz, dejte nám prosím vědět.
Dobrý den. Pokud sousedovi opadají jablka z mého stromu na pozemek jsou jeho majetkem. Předpokládám tedy, že už mi je nemůže naházet přes plot, protože tak znečišťuje můj pozemek svými movitými věcmi. A pokud se rozhodne bez předešlé domluvy ořezat přesahující větve z mých stromů, kdo má povinnost zlikvidovat vzniklý odpad? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Sousedé by se měli především řídit zdravým rozumem. Dále na tuto situaci pamatuje NOZ v par. 1016. Zde se stanoví, že plody patří sousedovi. On má však také právo požadovat aby strom nepůsobil jemu potíže. Pokud k tomu budete mít nějaký další dotaz, dejte nám prosím vědět.
Dobry den mame ze sousedy problem už 8.let řeíme aby zlikvidoval stromy od našeho baraku a nic se pořad neděje nevime co mame dělat je tam hlavně ořech a při tom ma velkou zahradu kam by se dali vysadit prosím poratte Nam co mame Dělat.Děkuji za odpověd.
Dobrý den,
občanský zákoník Vám dává více možností. Předně, pokud se jedná o situaci, že na Váš pozemek přesahují buď kořeny, nebo větve daného stromu, můžete se řídit dle §1016 odst. 2, který říká: „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.“ Je to tento případ, anebo Vám strom překáží z jiného důvodu?
Dobry večer sousedka zasadila ořech necelí metr od našeho domu,a vetve nam poškozuji brizolit a střechu.a dale zasadila smrk a další tři ořechy od hradby metr daleko a nechce je porazit.Nevíme jak to sní mame vyřešit neda se sni mluvit .Děkuji za odpověd.
Dobrý den. Podle Vašeho popisu chápu, že větve stromu poškozují Váš majetek. V tomto případě by tedy bylo možné postupovat podle ustanovení Občanského zákoníku tak, jak jsme uvedli výše. Hezký den.
Dobrý den, soused si zasadil tůje asi 1m od naší chalupy. Dokud byly male, nevadilo to. Pak se stala neprijemna událost v rodine a na chalupu jsme moc nejezdili. Nyní rekonstruujeme a chceme tam bydlet. Tuje mezitím vyrostly az do vysky našeho prvního patra a stineji nam okna(z vice nez 60%) v patře a úplně zakrývají okna v přízemí. Nyní budeme měnit střechu a požádali jsme ho o řešení situace, neboť nelze z té strany kvůli tůjím postavit lešení. On řekl, že tam ty tůje ničemu nevadí a odmítl. Co tedy my můžeme dělat? Můžeme je vyřezat? Máme si předtím pořídít např. znalecký posudek pro případnou náhradu škody? Nebo máme nějaká jiná – příhodnější práva? děkuji!
Dobrý den, také by mne zajímalo jak se řeší tuje. Zakoupili jsme dům s pozemkem, kde na hranici má již soused živý plot. Po zkontrolovaní hranic pozemku, jsme zjistili, že thuje má některé na hranici pozemku, některé dokonce již u nás. Chceme dělat nový plot a soused po nás požaduje, abychom mu nechali prostor k ošetřování a stříhání keřů. Když však toho uděláme, ubereme si z pozemku další metr. Na živém plotě jako společné rozhradě jsme se nedomluvili, čili plot je pouze jeho iniciativa. Mohu se zeptat, zda máme nějakou povinnost mu to místo nechat? Když kmeny stromů jsou přímo v hranici pozemku, čili půl živého plotu je na našem pozemku? Dle zákona, by stromy do 1,5m výšky měl mít kmenem 1,5m od hranice pozemku a vyšší dokonce 3m od hranice. Děkuji za vysvětlení
Dobrý den paní Simono, v popisovaném případě by se dal uplatnit postup, který zmiňujeme níže – v odpovědi paní Adéle. Tedy – prostor pro ošetřování ponechávat nemusíte, ale bude potřeba, abyste sousedovi umožnili vstup na pozemek. Pokud budete mít další dotazy, neváhejte se na nás obrátit.
Dobrý den paní Adélo,
řekl bych, že zde se jedná o 2 problémy:
1) Stínění Vaší nemovitosti. Dle NOZ § 1017 by stromy, které obvykle dosahují výšky větší než 3 metry, měli být od Vašeho pozemku také vzdáleny min. 3 metry. Pokud Vám to tak zásadním způsobem brání, domnívám se, že máte právo požadovat aby soused stromy buď zkrátil, nebo přesadil
2) Částečný přístup na sousedův pozemek za účelem rekonstrukce – Zde to řeší § 1021, který říká, že „Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.“ – Nejbezpečnější bude pořídit si velmi dobrou fotodokumentaci stavu před a poté i po rekonstrukci, z něhož bude patrné, jakým způsobem bylo zasaženo do pozemku souseda.
Dobrý den, prosím o radu. Před rokem se vedle nás přistěhovali noví sousedé. 1) bez našeho souhlasu, postavili pergolu u hraničního plotu. Máme cca 3 metry od toho místa okno do ložnice. Je slyšet každé jejich slovo. V noci se nedá spát. Kouř z jejich grilu, nám letí přímo do baráku. 2) Opět bez souhlasu, začali stavět bazén, taktéž u plotu z naší strany, kde máme zahradní domek, u kterého jsme roky relaxovali. I tady obtěžují neustálým hlukem. 3) Vykopali studnu. Sousedka denně zalévá zahradu a nám se ztratila veškerá voda. 4) Komín od plynového kotle, z počátku provizorně (tak jsme se slovně dohodli), vyvedli ze střechy do našeho dvora s tím, že jej časem předělají (opět není písemný souhlas) Komín je ve výšce 4m nad zemí a má velice hlasitý ventilátor. Připadáme si, jako bychom bydleli v nějaké továrně. Předělání komínu už dle slov sousedů není možné, kvůli vysokým nákladům. Mluvit se s nimi nedá, sousedka je velmi arogantní paní. Svým přistěhováním nám úplně změnili poklidný život. Máme možnost alespoň některý z bodů uvést do pořádku? Děkuji za odpověď.
Dobrý den. Děkujeme za dotaz. K uvedenému se vyjadřuje Občanský zákoník, (č. 89/2012 Sb.) par. 1013 a následující – „vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky, (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku…“ Můžete též nahlédnout do místní vyhlášky, kterou vydala obec, v níž bydlíte. Doporučujeme pokusit se se sousedkou promluvit a na příslušné zákony upozornit. V případě dalších dotazů se na nás obraťte.
Dobrý den.
Podel plotu mám vysazeny živí plot je tam již 15let.
Z mé strany ho stříhám a udržuji v cca dvoumetrové visce.Jsem povinnen stříhat i na jeho pozemku nebo to
musí dělat on?Jedná se o keře ktere prorustají plotem k němu.Děkuji za odpověď.
Dobrý den. Děkujeme za dotaz. Na uvedenou situaci lze vztáhnout zásadu v par. 1025 občanského zákoníku, kde se uvádí:“Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.“ Živý plot je Váš, lze tedy dovozovat, že je na Vás, abyste jej udržoval. Pokud k provádění údržby potřebujete vstoupit na sousedův pozemek, je to po domluvě možné – jak uvádí par. 1021 tamtéž. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. Dušan Otradovec
Dobrý den,
řešíme podobný problém… před plotem z pletiva máme z naší strany udržovaný živý plot, k sousedům prorůstá plotem. Na jejich pozemek nemůžeme resp. již nás několikrát vykázali. Jednou za rok/dva sousedi ostříhají přerostlé větve. To je v pořádku… Ale hází nám je na zahradu přesně v místě vysázených rajčat, která polámou… případně když nedostanou přes cca 2 m vysoký živý plot vystříhají si v něm díru a tou větve procpou. Koho jsou větve? Kdo je má likvidovat? Ráda je odnesu z jejich pozemku, ale není možná žádná domluva. Děkuji za radu.
Vážená paní Dagmar. Děkujeme za dotaz. Jak bylo uvedeno v naší odpovědi z 20.6.2016, na tuto situaci se vztahují par. 1013, 1016 a 1021 občanského zákona. V praxi je samozřejmě nejlepší pokusit se se sousedy rozumně domluvit. Vy se budete o svůj plot starat a oni Vám po předchozí domluvě umožní vstup na pozemek. Pokud byste jim tam způsobili škody, tak byste je měli uhradit. Oni mají právo šetrným způsobem odstranit to, co na jejich pozemek z Vašeho plotu zasahuje. Zákonodárce zmiňuje „šetrným způsobem“. Bylo by tedy proti logice věci, aby sice větve odstranili šetrně, ale pak je hodili na Váš pozemek takovým způsobem, že způsobí škodu. Nejde tedy ani tak o to, čí odstraněné větve jsou, ale o to, že každý by si měl počínat tak, aby druhému nezpůsobil škodu. Souseda tedy znovu upozorněte na svoje právo po předchozím upozornění na jeho pozemek vstoupit. Pokud Vám prokazatelně působí škodu, můžete ho nakonec i žalovat o náhradu. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám vědět. Dušan Otradovec.
Dobrý den,
před několika lety jsme koupili dům, který se dřív používal jako vejmenek. Soused bez jakékoli konzultace či vyměření hranice jednoho dne postavil mezi pozemky plot. Jsme přesvědčeni, že z části je plot umístěn na našem pozemku. Můžeme i po několika letech, kdy náš soused užívá část našeho pozemku, úspěšně požadovat nápravu? Usnadnilo by nám to situaci při dovozu uhlí a stavebního materiálu, některá vozidla se prostě mezi plot a náš dům nevejdou, v lepším případě jim zbývá po každé straně 5 cm. Děkuji, Markéta Vilhelmová
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Jako nejjednodušší cesta se nám jeví kontrola umístění plotu ve vztahu k hranicím definovaným v katastrální mapě. Pokud to nebude možné takto zjistit, tak objednat zaměření geodetem přímo na místě. Podle zjištěného stavu pak dále postupovat. Poté je potřeba vzít v úvahu další zákonná ustanovení zákona č. 89/2012, zejména Díl 2 – Držba, dále par. 1024 a 1025 Rozhrady. V tomto případě by zřejmě již bylo potřeba zpracovat odborný právní posudek. Pokud budeme mít k dispozici všechny potřebné informace, můžete si jej samozřejmě u nás objednat. Dušan Otradovec.
Dobrý den. Máme pozemek se zahradou a rodinným domem umístěným mezi další soukromé pozemky. Přístup k němu máme prostřednictvím úzkého prostoru mezi dvěma pozemky sousedů. Tento pozemek je dlouhý (38m) a úzký (3-3,5m) a je našim výlučným vlastnictvím, je nedílnou součástí stavebního pozemku, na kterém stojí náš dům. Tento pozemek rovněž využíváme v nejširší části k parkování auta, neboť nevlastníme garáž. Jeden ze sousedů má plot z kovových profilů a je velmi řídký a nízký a proto si v minulosti těsně kolem tohoto plotu vysadil živý plot z ptačího zobu, který museli často stříhat, abychom mohli po svém pozemku řádně chodit. Stříhali jej však i z našeho pozemku. Nedávno však byl sousedův pozemek vydražen a nastěhovali se noví sousedi a rovněž my jsme na stávajícím úzkém pozemku provedli terénní úpravy, kterými byl dříve volný přístup zamezen novou branou. Upozornila jsem nové sousedy na tuto skutečnost ještě před jejich koupí, že žádám, aby trvale zamezili prorůstání živého plotu na náš pozemek z několika důvodů: 1. živý plot nám bujným růstem omezuje v průchodu, zejména tam, kde parkuje auto, 2. nepřejeme si, aby se nám neustále někdo při ořezávání procházel po pozemku, 3. větve tohoto keře jsou napadány mšicemi a lepivá medovice se při dotyku otírá o šatstvo i obličej a také stéká na dlažbu a dále na podzim je po celé délce na chodníku velký nepořádek z drobného listí.
Sousedi však tuto žádost nerespektují. My sami nemáme na ořez ani techniku a ani fyzicky nejsme schopni údržbu tohoto plotu zvládnout. Jeho výška je v současné době 3m. Jak se mohu proti jejich jednání bránit. Děkuji předem za radu
Dobrý den Ivano, děkujeme za dotaz. K popsané situaci se dá vztáhnout par. 1013 občanského zákona, kde je uvedeno, že soused se „zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku;“. Dále se k problematice vyjadřuje par. 1016 odst. 3 „Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.“ Občanský zákoník v par. 1025 uvádí, že každý udržuje na své náklady, co je jeho. Na druhou stranu, jak uvádí par. 1021 „Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že o živý plot se má jeho majitel starat a zamezit tomu, aby přerůstal na Váš pozemek. Má však právo po dohodě na Váš pozemek za tímto účelem vstoupit. Když ani po výzvě nereaguje, zákon Vám dává možnost provést úpravu sami. Pokud toho nejste sami schopni, můžete si za obvyklou cenu někoho způsobilého najmout a náklady požadovat po sousedovi. Bude však potřeba jej na to dopředu, nejlépe písemně, upozornit a dát mu přiměřenou lhůtu. Pokud by úhradu odmítl, bylo by nutné tuto věc řešit soudní cestou. V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit. Dušan Otradovec
Dobrý den,soused plánuje výměnu střechy, termín nám zatím nesdělil, k tomu potřebuje přístup z našeho pozemku, kde máme udržovaný trávník a bazén. Se souhlasem problém nemám, ale chtěla jsem se zeptat, jestli je možné přístup časově nějak omezit, třeba na všední dny a sobotu dopoledne? Na část prázdnin (2 týdny) k nám přijedou malé děti od příbuzných, termín jsme domlouvali dlouho dopředu,kdyby chtěl soused souhlas se vstupem na pozemek zrovna v tuhle dobu, můžu ho z důvodu bezpečného pohybu dětí po zahradě odmítnout? A máme mít dohodu sepsanou písemně? Předem děkuji za odpověď.
Vážená paní Rytychová,
děkujeme za Váš dotaz. K popsané situaci se vztahuje § 1022 Občanského zákoníku, kde se uvádí:“(1) Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.“ Ohledně pracovní doby by bylo potřeba se seznámit s místní vyhláškou, kde obec stanovuje hodiny pracovního klidu. Domnívám se však, že určení konkrétních hodin, nebo termínů mimo tento rámec je na vaší vzájemné domluvě a respektu. Zřejmě i soused je vázán volnými termíny zhotovitele. Určitě je prozíravé pořídit foto-dokumentaci stávajícího stavu pro případ nárokování úhrady možných škod. V tomto ohledu je písemná dohoda praktická. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám prosím vědět. Dušan Otradovec.
Dobrý den,prosím o radu. Soused ma skoro po cele delce pozemku vysazeny tuje, jen na konci pozemku tuje nemá,ale má to vysazene tak,ze ma naprosté soukromí. Ale právě v tom místě kde tuje nemá tak jde vidět úplně do všech částí naší zahrady a mi tak nemáme naprosto žádné soukromí. Můžeme si bez jeho svolení vysadit živý plot v max. výšce 180cm? A jak daleko od plotu.
Vážená paní Kudelová, děkujeme za dotaz. K popsané situaci se vztahuje § 1013 Občanského zákoníku, kde se uvádí: „(1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad,…stín, …. a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku;“ Dále se § 1017 zmiňuje o tom, že „(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“ Zároveň však odstavec (2) téhož paragrafu uvádí, že toto neplatí pro společné rozhrady, což se vztahuje i na živý plot, který by tvořil hranici pozemku. Z uvedeného tedy vyplývá, že vysadit živý plot můžete, ovšem je potřeba pamatovat na to, abyste souseda podstatně neomezili v užívání pozemku. Samozřejmě je vždy lepší se se sousedem dopředu dohodnout. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám prosím vědět. Dušan Otradovec.
Spolu s matkou jsme majitelkami nemovitosti (dále budu hovořit v jednotné osobě) – rodinného domu se zahradou. Pozemek je ze všech stran obklopen jinými obydlenými pozemky až na úzký pruh pozemku (dále jen „průjezd“) , který je nedílnou součástí mého pozemku (stavební části) – tudíž jsem jednoznačným vlastníkem. Průjezd je široký 3,5m a dlouhý 37m a vede mezi dalšími dvěma sousedícími pozemky od naší zahrady a napojen kolmo na veřejnou komunikaci. Tento průjezd měl od nepaměti pouze travnatý povrch a vstupní branka (z důvodu omezeného prostoru mezi dvěma ploty sousedů u veřejné komunikace) byla umístěna až tam, kde průjezd navazuje na naší zahradu. Hranicí mezi mým průjezdem a sousedovým pozemkem na levé straně průjezdu tvoří plot a dále přistavěná garáž sousedů. Hned u garáže směrem k naší zahradě je boční vstup (malá branka) směrem na pozemek sousedů, ale tato branka nebyla v průběhu mnoha let nijak využívána, protože tehdejší sousedi měli používání našeho pozemku mým dědečkem ústně zakázáno. Vstup do domu měli sousedi z veřejné hlavní ulice, na zahradu vstupovali přes dům, resp. kolem domu z druhé strany, kde měli volný travnatý průchod. Jejich garáž, která je průjezdná z hlavní ulice až na zahradu, je přistavěná na rodinný dům. Ten v roce 1989 zdědil syn a dům nepoužíval. Teprve v roce 1993 nechal dům přestavět a udělal si vchod z boku za garáží, kde byla původně boční branka a tím začal bez mého souhlasu používat můj průjezd. Na obecním úřadu jsem se okamžitě ohradila a bylo mi řečeno, že je to chyba OÚ a uskutečnila se schůzka. Předtím mě však soused navštívil doma a tvrdil, že pozemek je jeho!!. Po dotazu na základě čeho tak tvrdí, mi řekl, že mu to sdělili na KÚ. To jsem již věděla, že lže, neboť jsem již z dřívější doby měla výpis o vlastnictví. Když jsem mu to řekla, začal vyhrožovat – což mě dost vystrašilo – a tak jsem ho z domu „vyhodila“). Při jednání na OÚ jsem předložila příslušný výpis z katastru o mém vlastnictví průjezdu. Naopak soused začal nejdříve tvrdit, že mu matka řekla, že je to jejich a když jsem mu řekla, že opět lže, protože jeho rodiče pozemek nesměli používat (i když řečeno jen ústně) a také nepoužívali, vytáhl dohodu mezi dvěma fyzickými osobami z roku 1928 (mezi jeho dědečkem a tehdejším vlastníkem našeho průjezdu). Tuto dohodu jsem neakceptovala, neboť to byla dohoda uzavřená mezi dvěma fyz. osobami a prodejem pozemku tato dohoda přestala platit a noví majitelé si určili nové podmínky používání. Soused dokonce ani nedovolil tuto dohodu okopírovat! Když viděl, že s touto smlouvou neuspěl, a já předložila výpis z pozemkové mapy, která dokládá mé jednoznačné vlastnictví, tak na mě začal tlačit, abych mu celý průjezd prodala, pak pronajala a když jsem stále nesouhlasila, tak abych mu udělila věcné břemeno. Pracovnice OÚ vč. starostky byla vzhledem k jeho „konexím“ celou dobu na jeho straně a dokonce mi obě úřednice taktéž skrytě vyhrožovaly stylem „však vy taky budete něco od OÚ potřebovat“. Toto bylo řečeno během jednání několikrát. Poté byl vyhotoven „Zápis“, který zcela jasně obsahuje informaci o mém vlastnictví pozemku a že tato informace byla zjištěna z výpisu KÚ. Dále tento zápis obsahuje, že se jmenovitě sousedovi povoluje používat nezbytnou část našeho pozemku pouze k vývozu fekálií, dovozu a odvozu nadměrného nákladů a to jen v nezbytně nutném čase pro vyložení a naložení nákladu na jeho pozemek s tím, že v žádném případě nesmí blokovat tuto jedinou příjezdovou a přístupovou cestu k mému domu, Zdůrazňuji, že tento souhlas byl dán jmenovitě sousedovi, nebyl obecně vázán na majitele jeho pozemku! Zápis sice ještě obsahuje informaci, že pracovnice OÚ ověří znovu stav na KÚ a soused si tam „nechal dopsat“ větu, že mu případně dám věcné břemeno, ale zase jen na výše uvedené. Pod vlivem jeho předchozích výhrůžek jsem tento zápis podepsala. Během roku jsem se pak ještě telefonicky dotazovala pracovnice OÚ, co zjistila a bylo mi řečeno, že to ještě nestihla. Sousedi mezi tím se nastěhovali a začali používat pozemek i pro běžnou chůzi. Mnohokrát jsem ho upozorňovala, že nedodržuje zápis, co se týká chůze, ale „byla jsem mu jen pro smích“ a on se naopak na základě zápisu dožadoval věcného břemene, což jsem také jednoznačně odmítla. Poté, co si pořídili auta, tak průjezd využívali jen výjimečně – auty totiž vjeli do garáže a odtud měli vstup přímo do domu. Přes průjezd odváželi pouze odpad ze zahrady a odpad z žumpy. V roce 2010 soused spáchal sebevraždu a v roce 2014 byl dán dům do internetové dražby. Po celou dobu zde žila jeho manželka a dcera, které se dle mých informací „vzdaly“ dědictví – správcem dle dražební vyhlášky byla nějaká právní kancelář. Na stránkách dražby jsem využila kontaktního formuláře a dražitele upozornila, že dům nemá vyřešen svůj vchod, neboť jsem nikdy souhlas nevydala. Tato informace se však nikde neobjevila!!. Dům byl vydražen novým majitelům (zřejmě realitní kancelář – která vzápětí tento dům nabízela k prodeji). Poté, co mi bývala sousedka, která dům nadále obývala, sdělila, že osoby, které se zde pohybují, jsou kupci, jsem označenou osobu oslovila a hned jsem řekla, že pozemek je můj a že si chceme udělat terénní úpravu průjezdu a posunout vstupní branku až na konec. Mám totiž za to, že zápis sepsaný na OÚ smrtí souseda přestal platit a že zároveň noví sousedé nemůžou uplatnit vydržení, neboť předchozí sousedi jej používali s plným vědomím, že se jedná o můj pozemek. Samotný zápis do katastru se vzhledem k smrti souseda a jeho značným dluhům stále protahoval a noví sousedé začali používat průjezd v plné míře pro chůzi a dokonce k častým vjezdům osobními auty až ke své brance a všechny stavební práce uzpůsobili k běžnému používání mého průjezdu. Firmy se chovaly k mému průjezdu velmi majetnicky, neustále blokovaly vjezd, dělaly si z pozemku odpadní jámu. Protože mi již došla trpělivost, znovu jsem sousedku oslovila a tentokrát důrazně ji upozornila, že si koupily dům bez vchodu a chování jak jejich, tak firem není v souladu s právem. Odpověděla mi, že se snad dohodneme. Moje odpověď však byla po dlouhých a špatných zkušenostech zamítavá. Loni jsme navíc začali průjezd upravovat a investovali značnou část peněz do nové dlažby od původní branky až k veřejné komunikaci. Navíc manžel několikrát denně musí tímto průjezdem z obou stran zarostlým sousedními keři projíždět a couvat a máme strach, aby nepřejel jejich volně se pohybující malé děti! Sousedi přes dvoje ústní upozornění o vlastnictví pozemku neučinili jediný vstřícný krok až do doby, než jsem jim v květnu tohoto roku zaslala výzvu k ukončení jakéhokoli používání mého pozemku. Teprve poté se sousedka dostavila a že si spolu promluvíme. Schůzka se opět z jejich důvodu neuskutečnila a těsně před vypršením lhůty (aby si udělali svůj vchod) mi zaslali dopis, kde se dožadují vydržení mého pozemku!!, neboť předchozí sousedi prý užívali pozemek víc jak 20 let ať už s mým písemným nebo ústním souhlasem (což výše popisuji, že není pravda a noví sousedé jsou zde 1,5 roku). Můj dotaz je, zda na to mají právo a v čem mají právní oporu.Jejich celá přední část pozemku sousedí s veřejnou komunikací délce cca 25m. Na opačné straně domu, než je můj průjezd, mají možnost kolem domu si udělat pohodlný vchod na pozemek, garáž mají průjezdnou a širší než náš samotný průjezd – projede i menší bagr! Na rozdíl od mých pouhých 3,5m šíře, které jsou našim jediným „vstupem“ na veřejnost a ještě mi ho chce zabavit! Situaci jsem sice popsala velmi podrobně, ale je nutné se zabývat i vztahy před rokem 1993, kdy zcela prokazatelně byl vstup na pozemek a do domu z hlavní veřejné komunikace a jeho přesunem se zcela změnily podmínky používání? Velmi předem děkuji za odpověď.
Dobrý den. Děkujeme za dotaz. V popsané situaci jsou podstatné dvě zmínky – vydržení a jediná přístupová cesta. Vydržení je možné pouze v dobré víře a v podstatě pouze dává do souladu již existující faktický vztah s pochybným nebo neurčitým právním stavem. Dle Vašeho popisu však taková situace nenastala. Soused o dotyčný pozemek jako „majitel“ nepečoval ani ho nemohl užívat v dobré víře. Jeho pravý majitel byl/je zřejmý a lze to snadno ověřit z veřejně dostupných zdrojů. Dále uvádíte, že sousedi mají možnost přístupu ke své nemovitosti i jiným způsobem, než přes Váš pozemek. Naopak, „průjezd“ je, jak uvádíte Vaší jedinou přístupovou cestou – viz § 1029 Občanského zákoníku. Pokud byste potřebovala podrobný právní rozbor, můžeme se případně dohodnout na další spolupráci dle našeho Ceníku. Dušan Otradovec.
Děkuji za informaci a jestli mohu prosit o zaslání Vašeho ceníku, a to jen pro případ „nouze“ na uvedený mail. Jsem nezaměstnaná a mám jen drobné přivýdělky, takže velké výdaje si nemohu dovolit. Proto se snažím informace získávat čtením různých podobně zaměřených dotazů. Zároveň bych Vás prosila o stručné potvrzení, zda jsem Vaši odpověď pochopila správně: Vzhledem k existenci Zápisu OÚ nemohlo dojít k vydržení, neboť soused nepoužíval pozemek v dobré víře (věděl zcela jasně, kdo je vlastníkem pozemku). To, že jsem i přes mé ústně vyjádřené nesouhlasy je nechala nějakým způsobem pozemek užívat k chůzi, může být chápáno jen jako změna mých podmínek užívání mého pozemku a tudíž požadavek nových sousedů na trvalé plné užívání se vším všudy není správný (dožaduji se svého práva vydržením a na základě mého konkludentního souhlasu?!?). Znovu pěkně děkuji.
Dobrý den, potřebovala bych nutně poradit co mám dělat se sousedy.
Vlastníme s manželem zahradu vedle které mají pozemek sousedé. Ti nám neustále chodí na náš pozemek, odkládají tam své věci jako míchačku, asi 4 sudy, lešení, dělají si tam své věci a na upozornění vůbec nereagují. Poslala jsem jim asi před týdnem doporučený dopis jako 1.upozornění at náš pozemek do týdne uklidí, vyklidí své věci a oplotí si jej bez přístupu na pozemek náš. Ale nic se neděje, binec zůstává dál už jsou nastěhováni do půlky našeho pozemku a já nemám ani sílu ani odvahu se s něma dohadovat, proto jsem jim i napsala ten dopis. Mám vše nafoceno, co tam vše mají uskladněno. Nevím ale co mám dělat a jak postupovat když to tak bude i nadále. Nechci se soudit, ale také jim nechci ustupovat a trpět jejich rozmary. Děkuji za odpověd. Adéla
Vážená paní Matýsková, děkujeme za dotaz. Předpokládám, že ze situace v terénu je dostatečně zřejmé, kde jsou hranice Vašeho pozemku a že jsou vyznačené v souladu s geodetickým zaměřením. Z jakého důvodu sousedé odmítají Vaši část pozemku vyklidit? Neuznávají to, že se jedná o Váš pozemek, nebo toto akceptují a prostě si ho jen „zabrali“ pro sebe? Můžete kontaktovat příslušný obecní úřad a postupovat dle Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 50 Přestupky proti majetku, odst. 1, písm. c, kde se uvádí, že přestupku se dopustí ten, kdo: úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby….. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč nebo zákaz pobytu. Obecní úřad může ze začátku například přistoupit jen k napomenutí. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám vědět. Dušan Otradovec.
Dobrý den.
Bydlíme již 3 rokem v domečku na vesnici.Zpočátku byl všude klid.Minulý rok začaly problémy s chataři vedle nás.Hluk,spalování větví a odpadu.Letos se situace stala neúnosnou.Veškeré jídlo připravují na grilu nebo na ohni a pálí po sobě odpad. Často blokují výjezd z naší brány.Několik okolních domů si na ně stěžovalo kvůli hluku.Starosta nám řekl,že se může obrátit na životní prostředí,které se může zabývat tím odpadem.Víc prý dělat nelze.Znamená to tedy,že v době chatařské sezóny musíme trpět neustálým zápachem a hlukem?
Vážená paní Niko, děkujeme za dotaz. Obecně lze k Vašemu problému odkázat na občanský zákoník, § 1013 „(1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku….“ Dále, obec má právo v tomto směru vydat závaznou vyhlášku, kterou se reguluje pálení odpadů, sekání trávníků, apod. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám prosím vědět. Dušan Otradovec.
Dobrý den.
Již jsem Vám zasílala 17.7.2016 dotaz ohledně sousedů,kteří nás soustavně obtěžují kouřem a hlukem.Situaci neustále řešíme se starostou.Pokusil se 2x chatařům domluvit a neúspěšně.Stížnosti chodí i od jiných obyvatel obce.Vyhlášku prý nelze vydat,protože ji ostatní členové nechtějí podespat.Bylo nám doporučeno denně volat policii,což jsme zatím neudělali.Dnes 6 hodin v kuse udí maso.Jde nám jen o to,abychom mohli normálně větrat.Je vůbec tato situace řešitelná?
Vážená paní Niko,
děkujeme za dotaz. Vzhledem k tomu, že už situaci řešíte přes starostu/obecní úřad, tak dalším krokem by bylo podání na soud. Pokud budete mít další dotazy, tak nám prosím dejte vědět. Dušan Otradovec
Dobrý den,s manželem stavíme rodinný dům na pozemku zakoupeném od města. Pozemek se nachází v kopci. Pod námi již řadu let stojí dům, který je umístěn půl metru od hranice pozemku s námi, defakto, jejich okap je přímo na hranici pozemku. Náš dům je situován na druhé, horní, straně pozemku a směrem k těmto sousedům bude naše zahrada, je to naše jižní strana. Tito sousedé mají taktéž svou zahradu směrem z kopce dolů na jih. Směrem k nám (na sever) mají několik oken. Při výstavbě plotu plánujeme zpevnit hranici pozemku opěrnou zdí, která bude ovšem končit zrhuba u parapetu jejich oken (to vzhledem k terénu jinak nelze)a na ní bude plot. Sousedé již při první rozmluvě o něm vyjádřili nelibost a obavy z toho, aby ve svém domě neměli tmu. Tudíž je jasné, že o žádný bytelný, vysoký plot z naší strany zájem nemají. S pletivem souhlasili. V zájmu zachování soukromí- sousedé mají totiž výhled přímo do naší zahrady – by pro nás byl samozřejmě ideální živý plot. To se ale obávám, že sousedé neschválí. Byli bychom v tomto případě v právu my či oni? Další varianta pro nás přijatelná je ponechat pouze pletivo a před ním vysázet dřeviny, popř. tůje. Předpokládám, že i v tomto případě by bylo nutné dodržet vzdálenost 1,5m od hranice pozemku. Měli by i v tomto případě sousedé právo na námitky? Chceme s nimi dobře vycházet a vyjít jim vstříc, ale zároveň se nechceme nechat neprávem zbytečně omezovat. Velice děkuji za odpověď!
Vážená paní Veselá, děkujeme za dotaz. Tušíte správně – postavit zeď, či obdobnou překážku sousedovi přímo před oknem zákon neumožňuje. Občanský zákoník uvádí v § 1013 (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku;…. Dále čteme v § 1017 (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m…. Z Vámi popsané situace vyplývá, že živý plot by netvořil společnou hranici a zřejmě by ani nemohl, protože by nepřiměřeně sousedovi stínil. Proto by měl být živý plot vysazen ve vzdálenosti, kterou uvádí zmíněný paragraf, při dodržení par. 1013. Bez podrobné znalosti místní situace samozřejmě nelze vyjádřit definitivní stanovisko. I zákonodárce používá vyjádření jako „rozumný“, „přiměřené“ a „místní poměry“. V případě dalších dotazů nám dejte vědět. Dušan Otradovec
Dobrý den, mám stavební povolení na betonový plot mezi naším pozemkem a cestou, kterou vlastní 5 majitelů stejným poměrem. Cesta je 1 metr od stávajícího našeho drátěného plotu, který chceme právě proto vyměnit za betonový. Bohužel jeden ze sousedů se stavbou plotu nesouhlasí – proto proběhlo územní řízení a máme stavební povolení. K odstranění plotu starého a stavbě nového potřebujeme ale využít i onu cestu sousedů – je to volně přístupná asfaltová plocha podél celého našeho stávajícího plotu, má dokonce i název ulice. Betonové dílce je potřeba na místo dovézt-což problémový soused ví a umístil před vjezdem na tuto soukromou cestu dopravní značku zákaz vjezdu s dodatkovou tabulkou „jen na povolení majitelů“. Mám souhlas s využitím cesty jak pro pracovníky tak pro techniku od 4 z 5 majitelů. Můžu na cestu vjet vozidlem nebo potřebuju souhlas v tomto případě od všech 5 majitelů? Můžu na cestu a druhou stranu plotu za účelem odstranění a výstavby vstoupit i když mám souhlas jen 4/5? Děkuji za odpověď
Vážený pane Přikryle, děkujeme za Váš dotaz. Z jakého důvodu jeden z majitelů se stavbou nesouhlasí? Nicméně důležité je, že máte stavební povolení. Nevím, jako co je v katastru nemovitostí vedena zmiňovaná cesta. Takže spíše obecně – Občanský zákoník v § 1022 uvádí:“Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.“ Bylo by proto rozumné zdokumentovat současný stav sousedova pozemku, aby bylo zřejmé zda případné škody jsou způsobené vlivem výstavby Vašeho plotu, či nikoli. Samozřejmě má majitel právo požadovat přiměřenou náhradu. Ohledně rozhodování spoluvlastníků uvádí § 1128 toto:“O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů“. Pokud budete mít další dotazy, tak mi prosím dejte vědět. Dušan Otradovec
Dobrý den, děkuji za odpověď. Jedna majitelka nesouhlasí, protože se jí plot prostě nelíbí, raději by měla podél cesty stávající (stavěl jsem ho celý já) drátěný, ale bohužel musím se chránit před hlukem a prachem z aut (i jejích obou aut). To, že se něco nelíbí není samozřejmě argument, čili povolení jsem dostal. Zvláštní je, že právník na městském úřadě mi tvrdí, že musím mít souhlas od všech majitelů k povolení vjezdu přes výše uvedenou dopravní značku(že by se s tou dopravní značkou nejednalo v tomto případě o běžnou správu společné věci?). Druhá varianta je, že záměrně lžou, neboť nesouhlasící paní je místní komunální politička.
Děkuji!
Dobrý den, děkujeme za vysvětlení. Pro směrodatnou kvalifikovanou právní radu bychom potřebovali mít k dispozici veškeré náležitosti a předali bychom případ našemu právníkovi. Můžete této možnosti využít. Úhrada je dle našeho Ceníku. Podle dostupných informací bychom doporučovali postupovat tak, že si opatříte (pokud nemáte) písemné povolení k vjezdu od těch 4 vlastníků. To můžete mít u sebe pro případ kontroly nebo obtíží. Pokud pátý vlastník nesouhlasí s rozhodnutím většiny, bude muset jejich rozhodnutí soudně napadnout a přes soud jejich rozhodnutí zvrátit. Teprve potom by Vám teoreticky mohlo povolení zaniknout. I když stále je tady platné stavební povolení, takže i tak by bylo postavení pátého majitele právně poměrně slabé. Dušan Otradovec
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz. Na našem pozemku máme statný smrk. Větve a jehličí padají z tohoto smrku na sousedovu zahradu. Soused po nás chce pokácení stromu, což není z naší strany možné. Z výše uvedených komentářů jsem porozuměla, že buď část větví musíme odstranit my a nebo si soused může část větví, které přesahují na jeho pozemek šetrně odstranit sám? Děkuji za odpověď!
Vážená paní Adámková, děkujeme za zprávu. Pokud strom výrazně a nepřiměřeným způsobem brání sousedovi v užívání pozemku, měl by právo požadovat jeho odstranění. Bude také záležet na míře ochrany daného stromu. (obvod kmene nad 80 cm, ve výšce 130 cm nad zemí) Povolení ke kácení celého stromu vydá místní orgán ochrany přírody, což bude pravděpodobně obecní úřad. Jinak je na Vás abyste přesahující větve nebo kořeny odstranili. Pokud to do určité lhůty, po tom, co Vás k tomu soused vyzve, neučiníte, může to šetrným způsobem udělat sám. Pokud to nebude schopen udělat svépomocí a bude si muset najmout odbornou firmu, bude mít právo požadovat na Vás úhradu nákladů. Když budete mít další dotazy, tak se ozvěte. Dušan Otradovec
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz. S naším sousedem nás dělí náš plot za který si nasázel thuje. Thuje mají místy tři metry když jsme ho poprosili o zkrácení thuje co přesahují na náš pozemek přišel pomalu až za měsíc. Když přišel ostříháno měl za 20 minut. Vypadá to jak kdyby to Stříhalo malé dítě. Jedná se o vetve přesahujíci k nám.
Vážená paní Lašková, děkujeme za dotaz. Jestli tomu dobře rozumíme, tak dotaz spočívá v tom, jestli můžete přesahující větve odstranit sama. Ano, je to možné. Občanský zákoník v § 1016 uvádí: „Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.“ Pokud budete mít další dotazy, dejte nám prosím vědět. Dušan Otradovec
Zdravím, zakoupil jsme nemovistost v řadové zástavbě. Rád bych část střechy zvednul do roviny a tím zvětšil část domu. Problém je v tom že sousední dům si zvedl soused o patro a část jeho střechy zasahuje nad mou střechu kterou chci zvedat. Navíc jsem zjistil že i jeho zvednutá část přistaveneho patra je cca půl metru na mém pozemku a stojí na me čelní zdi(štítové) kterou jsme se sousedy spojeni. Na stavebním úřadě jsem zjistil že předchozí majitel a sousedé dali souhlas…Nicmene přesah stavby je do mého pozemku a me nyní omezuje i v přístavbě mého domu. V souhlasu neni nijak uvedeno zdali bude nějaká kompenzace za užívaní pozemku když si na části přistaví dům, viz výše. Máme nějakou možnost se bránit ? chtít po sousedovi i když dostal povoleni o presahu tento přesah odstranit ? stále je to náš pozemek…
Vážený pane Malino, děkujeme za dotaz. Abychom mohli dát směrodatnou a kvalifikovanou právní radu, potřebovali bychom mít k dispozici k popsanému případu potřebné dokumenty. Podle našeho názoru bude potřeba vycházet z toho, že soused má k dispozici souhlas majitele. Ten si opatřoval zřejmě právě z toho důvodu, aby se později nemusel obávat toho, že bude mít s přesahem střechy nějaké potíže. Dá se tedy dovodit, že jednal v dobré víře. Při koupi nemovitosti jste měl pravděpodobně možnost seznámit se se stavem věci a podle toho koupi a své záměry zvážit. § 1087 Občanského zákoníku k tomu uvádí: (1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. (2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku. Jak jsme uvedli, pro směrodatné vyjádření bychom potřebovali podrobné informace. Pokud budete chtít do případu naplno zapojit našeho právníka, můžeme se dohodnout na sazbě dle našeho Ceníku. Dušan Otradovec
Zdravím Vás s dotazem. Bydlíme na vesnici v podlouhlém domku (dvě bytové jednotky), a do toho sousedního se před několika lety přistěhovala mladá rodina. Jejich neustálý hluk (hlasitá hudba do noci) jsme vyřešili, nicméně se nám nelíbí výsadba před našimi okny.
Hranicí pozemku je náš dům, dvě okna (každé z nich 1 m x 1 m) jsou situována na jejich zahradu. S předchozími majiteli jsme problémy neměli, nicméně tito ihned vysadili vrbu a rákos přímo před naše okna, ve vzdálenosti půl metru. Poté jim byla povolena stavba celoplechového plotu do výšky 2 m, nicméně přes urgence tyto rostliny zůstávají. Vrba je nyní vysoká asi 3 m, rákos je také mnohem vyšší než plot. Dle našeho názoru pokud mají povoleno cokoli před našimi okny v určité vzdálenosti a do určité výšky, cokoli vyšší a bližší tam prostě být nemá, pokud nám stíní? Vztahují se na toto paragrafy 1013 a 1017 občanského zákoníku?
Mám postiženého bratra, který je ze situace velice rozrušený, např. ho rušila hlasitá hudba či neustálé noční svícení, když soused potají budoval svůj plot či pracoval venku – kdykoli nás vidí venku, rádoby se nám vyhýbá.
Celou záležitost dlouhodobě řešíme přes obecní úřad, ale trvá to dlouho a žádného konce jsme se nedobrali. Bohužel snahy o rozumnou domluvu neuspěly, hned po přistěhování si soused stěžoval, že nám kokrhá kohout, a není prostě zvyklý žít na vesnici.
Děkuji za odpověď.
Vážená paní Rawsthorne,
děkujeme za zaslaný dotaz. Ano, jak uvádíte, paragrafy 1013 a 1017 občanského zákoníku lze vztáhnout na Vaši situaci. Vzhledem k tomu, že situaci již řešíte přes obecní úřad, tak dalším krokem je už pouze podání na soud. Pokud tak hodláte učinit, bude dobré již teď shromažďovat důkazy o stavu, který uvádíte. Tj. svědectví sousedů, dokumentace současného stavu, apod. Dušan Otradovec
Dobry den
V roce 2000 jsme koupili mensi pozemek u rod.domku. Postavili plot za plot,tudiz puvodni plot uz vlastne neplnil funkci plotu,proto jsme ho pouze na starych zakladech obnovili. Nyni sousedni pozemek koupil novy majitel. A tim se zjistilo ze nas plot nestoji dobre. My celych 15let uzivame cast (cca nejsirsi misto je 20cm) v dobre vire ze to patri nam, opravime vjezd zbudujeme najezd a pak najednou….plot zbourat.
Da se proti tomu prosim nejak branit? Novy majitel,presne kde je rozdil 20cm nebude mit vubec nic. Je tam bok baraku bez oken,pro nej 20cm nepodstatna cast, ale pro nas dost potrebne misto. Snazili jsme se domluvit nechteli slyset. Az kdyz jsme se zacali vice zajimat o pravo na tuto cas pozemku zjistili ze asi na tom neco bude. My jim v minulosti podepsali sousedsky souhlas v ramci dobrych sousedskych vztahu a oni jakmile meli postaveno zacli takhle kousat.
Na konec ale prisli urednici z mesta a my se pred nimi dohodli kudy presne ten plot povede.! Prave jsme vsak zjistili ze sloupek je zameren na neco uplne jineho nez jsme se domluvili. Prosim o radu zdali je mozne se jeste nejak branit,aby jsme o tu malou cast pozemku neprisli. Byla by to pro nas komplikace. Dekuji za radu odpoved pomoc….
Vážená paní Petro,
děkujeme za dotaz. Pro kvalifikovanou právní radu by bylo potřeba mít k dispozici potřebné dokumenty a podklady. V tomto případě doporučujeme obrátit se na právníka, kterého máte blízko bydliště a zná místní situaci. Dušan Otradovec
Dobrý večer, prosím o radu. Koupili jsme v květnu starší RD (jednopodlažní s podkrovím). Předchozí majitelé našeho RD a sousedního se pravděpodobně dříve spolu domluvili, že náš štít bude od jejich strany zateplen (zasahuje totiž částečně do podkroví, kde jsou pokoje). Zateplení tak bylo před několika lety provedeno. Sousední dům je však nyní po demolici a noví majitelé tohoto pozemku řeší výstavbu nového RD. Sousedé přišli s tím, že zateplení štítu musí dolů, že je na jejich pozemku (což mají pravdu). Současně ve svém projektu plánují, že v úrovni našeho podkroví (částečně) budou mít terasu (kde mají v plánu na štít dát jen omítku). Terasa by měla být částečně krytá střechou. De facto to nyní vypadá, že náš jeden celý dětský pokoj v podkroví by byl nezateplený. Tvrdí, že z požárního hlediska není možné tam běžné zateplení provést a současně se jim moc nechce ukrajovat si kvůli zateplení ze svého pozemku. Současně ve svém projektu odskočí od kraje našeho RD přes metr kvůli el. skříňce, což také ovlivní teplotu v dětském pokoji v zimě. Můžete nám prosím poradit, zda s tím můžeme něco udělat? Sousedé aktuálně podali žádost o vydání stavebního povolení. Děkuji
Vážená paní Zachová,
děkujeme za dotaz. Vycházíme z toho, že dřívější majitelé měli spolu o zateplení štítové stěny dohodu. K popsané situaci se vyjadřuje § 1087 Občanského zákoníku: (1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. (2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že předchozí majitelé měli mezi sebou dohodu, lze dovodit, že součástí dohody bylo i případné uhrazení ceny zastavěného pozemku. V tomto stavu jste vy i váš nový soused nemovitosti koupili. Z uvedeného je zřejmé, že nový soused nemůže požadovat odstranění zateplení. Doporučujeme podat příslušné vyjádření/námitku v rámci řízení o vydání stavebního povolení. Pokud by sousedova stavba dosahovala až do výše vaší štítové stěny, zateplení by zřejmě bylo bezpředmětné, protože izolaci by poskytovala stavba souseda. Ohledně protipožárních požadavků na zateplení věc doporučujeme konzultovat s příslušným odborníkem. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám prosím vědět. Dušan Otradovec
Dobrý den, máme na chatě tzv. spodní sousedy, mají pozemek pod námi v mírném kopečku – důchodce – kdy paní je velmi zlá a pořád se jí něco nelíbí. K vylívání zlosti si už dávno vybrala nás, ač nevím proč, zřejmě jsme jí nejblíže. Cesta k jejich pozemku vede kolem našeho pozemku a když jde kolem, nikdy neopomene na nás něco pokřikovat. Buď že ho… děláme, nebo jsme svi.. líné nebo máme hnusný pozemek … cokoliv, na to jsme si zvykli a nereagujeme. Vrchol ovšem byl teď, kdy jsme na chatě nebyli a byl tam pouze zedník, který nám prováděl nějaké práce ve sklepě. Najednou uslyšel šílený řev, nenápadně se podíval ven a viděl, jak sousedi házejí na náš pozemek přes plot nějaké obrovské větve a řvali u toho, že jsou to naše větve a byli naházené někde dole na obecním pozemku. A ona je tahala z tohoto pozemku do kopce na náš pozemek s tím, že ona ví, že jsme to tam dali my. Což není pravda. Zedník rychle nahrál na mobil video, kde jsou oba dva vidět jak přehazují ty obrovské větve k nám. Další větve dotáhli před naši branku, kdy se zedník nemohl ani z pozemku dostat. My se nechceme tahat po policii nebo po úřadech, na to skutečně nemáme sílu ani čas, ale už to začíná být opravdu o nervy. Co když ty větve z našeho pozemku přehážeme na cestičku přes náš plot, odkud je házeli k nám a jak je to nahrané na videu a viditelné, že odtud je k nám házejí? K nim na pozemek bych je naházela nejraději, ale nemám nervy si je přehazovat sem a tam a poslouchat řvaní. My jsme jezdili na chatu odpočívat, máme psychicky náročná povolání /můj muž jezdí u záchranky, já učím/, ale už jsme s nervy na pokraji. Pán je evidentně pod pantoflem, ani nemluví, neodporuje, jen koná co ona přikazuje. Já vždycky zalezu do chaty, když přijedou, jezdí každý den cca tak na 3 – 4 hodiny a vůbec na její řvaní nereaguji, nechci si dělat ostudu před dalšími zahrádkáři a chataři a nechci se snižovat na její úroveň. Tak trpím uvnitř chatky a čekám než odjedou, protože ona v podstatě vykřikuje průběžně pořád, pokud nás uvidí nebo uslyší venku. Toto všecko přežiju, ale co s těmi větvemi? To je už, myslím, příliš. Děkuji za radu
Vážená paní Dejmalová,
děkujeme za dotaz i za podrobný popis situace. Z uvedeného chápeme, že se sousedy není možné se rozumně domluvit. Přesto se můžete pokusit sousedy upozornit na to, že pokud nezjednají nápravu do určité lhůty, tak budete nuceni zavolat Policii. Můžete se obrátit na Obecní úřad dle par. 49, zákona č. 200/1990 Sb, o přestupcích, případně posléze na příslušný soud. Nedoporučujeme házet větve na veřejnou komunikaci. Hrozilo by, že vy sami se tím přestupku dopustíte. Pokud budete mít další dotazy, tak nám prosím dejte vědět. Dušan Otradovec
Dobrý den,
o stromech na hranici pozemku jsem četla již hodně, ale stále přesně nevím, jak si počínat konkrétně – soused vysázel před časem podél celé společné hranice pozemku (cca 30m)tůje, bez jaléhokoli odstupu, teď už mají na výšku 6 až 7 metrů a stíní opravdu hodně jak na náš dům, který je cca 4 m od plotu, jednak na zeleninové záhony v téže vzdálenosti. Jak konkrétně postupovat? Když souseda vyzveme, aby stromy zkrátil, nevyhoví. Můžeme tedy stromy zkrátit sami, když na jejich kmeny z našeho pozemku dosáhneme, nebo na to nemáme právo a musíme to řešit soudně?
Děkuji za odpověď.
Vážená paní Kristino,
děkujeme za dotaz. Zřejmě máte na mysli par. 1017 Občanského zákoníku: (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Z uvedeného nevyplývá, že sami můžete zkrátit ty části stromů, které nepřesahují na Váš pozemek. Můžete sousedy písemně vyzvat a upozornit je, že pokud do určité rozumné lhůty nebudou reagovat, budete se muset obrátit na soud. Je však třeba upozornit na to, že zákonodárce automaticky nestanovuje, že v blízkosti hranice nesmí být vysázeny stromy, nebo že nemohou tvořit rozhradu. Budete muset prokázat, že Vás nepřiměřeně omezují v obvyklém užívání Vašeho pozemku. Viz par. 1013 o přivádění imisí – tj. včetně stínu. Pokud budete mít další dotazy, dejte nám vědět. Dušan Otradovec